karlovy vary

Na filmovy festival do Karlovych Varu jsem se chystal uz nekolikrat, ale az teprve letos jsem se konecne rozhoupal a podival se tam. Pravda, jen na posledni dva dny, ale aspon neco. Stihl jsem se dostat na dva filmy – albansky “Magicke oko” o osobni cti, medialni manipulaci a obcanske valce aneb amatersky kameraman se pokousi ukazat pravdu o svem sousedovi, ktery je nepravem “spravne” sestrihanym dokumentem ukazan jako blazen a vrah. Druhy film byla naopak uplna oddechovka – holandsky biograficky snimek “Sportovec stoleti” o friskem regionalnim mistru v sezeni na kulu (zapichnutem napriklad ve vode). Tusim, ze jako svetovy rekord je zmineno 250 dni 🙂 Prvnich nekolik minut jsem premyslel, jestli je to fikce nebo skutecny pribeh, ale pak jsem premysleni pustil z hlavy a vyborne se bavil 🙂

Atmosfera mesta jako takoveho na me prilis nezapusobila. Ano, lidi kolem bylo stale plno, vsichni se pripravovali na vecerni slavnostni vyhlaseni vitezu, ochranka kolem Thermalu byla stale v pohotovosti a ulicemi neustale projizdely nablyskane stribrne Audi, ale jinak na me okoli pusobilo spise ospalym az unavenym dojmem. Nebo jsem mel den predtim spat drive? 🙂

Kazdopadne vylet do KV hodnotim kladne a doporucuju, je to velmi pekne mesto s jeste hezcim okolim a kdybychom stihli po ceste zastavku na nekterem zamku nebo zricenine, ktere jsou po ceste, tak bych uz si nemohl stezovat na vubec nic. Tak zase nekdy, pocitam tak nejdriv za dva roky! 🙂

ov + ka

Statni svatky jsou fajn. Ja se napriklad temer presne po mesici zase podival domu, i kdyz jsem doma zas tak moc casu nestravil. Ve stredu byla u nas v kostele primice (prvni mse) meho kamarada Tomase, novokneze, a k tomu bylo vecer male posezeni. Musim rict, ze to je clovek na svem miste, velmi vzdelany, s ohromnym darem mluvit sofistikovane a pritom srozumitelne, dlouho a pritom stale k veci – proste neco, co bych cekal od politiku a tech, kteri nam vladnou..

Vecer jsem se pak vydal do Karvine a musim rict, ze to mesto vypada skutecne uplne jinak, nez jak si vsichni (a to i vcetne Ostravaku) predstavujou – doly sice maji, ale kompletne mimo mesto. Uvnitr cele zastavene oblasti je rozlehly park s danci oborou, opravene namesti a az neuveritelne mnozstvi fontan 🙂 Celkove na me Karvina pusobila pomerne klidnym (taky byl statni svatek) a uvolnenym dojmem. Anebo bylo prilis velke horko na to, aby nekdo chodil po ulicich..

Nastval jsem se akorat na zpatecni ceste domu. Cesta z Karvine trvala 27 minut, cesta ze Slezske Ostravy domu 73 minut..

mc top a fandova chata

Minuly vikend jsem byl ve Zbraslavicich na vikendovem “zakonceni semestru”, AIESECarske “takeover party” a “grilovacce” v jednom. Vyborne prostredi u rybnika, za kterym bylo male letiste (taky nam celou dobu litaly nad hlavou vetrone), spousta rekreacniho sportovani a velmi prijemna, az temer rodinna atmosfera (bylo nas tam kolem 30). Piva bylo dost, prasatka taky 🙂

Na zpatecni ceste jsme se jeste auty zastavili v Kutne Hore a tak jsem mel poprve moznost podivat se do chramu sv. Barbory, kolem ktereho jsem uz tolikrat projizdel, ale nikdy nemel cas se zastavit. Slibuju, ze cestou ze Sece jednou zastavim i v Ronove a Tremosnici a zajdu na tamejsi zamky 🙂

No a tedka o vikendu jsem byl grilovat zase, ale tentokrat v mnohem mensi sestave asi 7 lidi na chate Fandy (ten, co mi posledniho trictvrte roku delal “sefa”). Objevil jsem lahudku – grilovany hermelin! (recept je nize) Akorat se mi podarilo potvrdit znamou poucku, ze kdyz se clovek probudi v botach, tak ho vetsinou boli hlava.. Doted nechapu, jak jsem se dokazal vyspat na “gauci”, ktery mel takovych metr tricet a vysoke operky na obou koncich.. Dalsi pouceni do zivota – ani koupani v rybnice nepomaha od bolehlavu 🙂

Slibeny recept je zde – rozkrojte hermelin podelne, na tu mekci stranu (bez plisne) nasypte pepr, papriku, chili podle libosti a zabalte peclive do alobalu. Pri trose stesti se to ani moc neroztece 🙂 Jednoduche a velmi chutne!

the adventure begins!

Tak jsem dneska koupil letenku. Pro nekoho bezna praxe, pro nekoho zajimave zpestreni zivota, pro nekoho (jako jsem ja) svatek. Moje prvni… 🙂

Abych informovanosti ucinil zadosti, musim taky napsat, kdy a kam letim. Tedy – patek prvniho zari, Aeropuerto Juan Santamaria, San Jose, Kostarika. Letim na staz, kterou jsem ziskal pres neziskovou organizaci AIESEC (http://www.aiesec.org) a mel bych pusobit jako IT support na stredni skole.

Nyni na me cekaji ponekud mene prijemne pripravy – sehnat ockovani, pojisteni, mapu, mezinarodni ridicak, platebni karty, vymyslet, jak nacpat co nejvic veci do zavazadla, ktere nesmi vazit vic nez 20 kg, a spoustu jinych…

jedeme domu..

Cesko – Italie 0-2

Co dodat, byli lepsi a bez utocniku se vyhrat neda. Ani jsem ten zapas nevidel, sedim v praci. Zacinam vazne premyslet o tom, jestli nestarnu, kdyz ani necitim, ze by mi moje absence na Staromestskem namesti nebo kdekoli jinde v hospudce u obrazovky vadila..