výlet do Estonska

Po delší době jsem opět našel chvíli času, abych doplnil svůj blog. Poslední příspěvek je z půlky března a od té doby se nashromáždilo mnoho událostí, o kterých se hodí napsat.

První z nich byla cesta do Estonska, které jsem navštívil na konci března díky účasti na konferenci. Program začínal v Tartu a hlavní část proběhla v přímořském Pärnu, hlavním estonským letoviskem plným letních domečků. Bohužel, pobaltské zimy jsou dlouhé, a tak jsme místo chytání bronzu poskakovali mezi kalužemi a na výlet jsme se místo do lesa šli projít po moři. Ano, záměrně nepíšu “k moři”, ale “po moři”, protože bylo stále zamrzlé a rybáři tak byli stále nuceni spouštět své pruty do vody dírami v ledu. Marně jsme místním ukazovali na kalendář a zprávy o počasí z domovských krajin..

Na dva dny jsem se pak vypravil do hlavního města Tallinnu, na kterém mě překvapily majestátní mrakodrapy (v Rize jich pár je, ale spočítat by šly na prstech jedné ruky), uzounké uličky centra města a hezký, udržovaný hrad na kopci uprostřed, jehož několik vyhlídek poskytovalo pohled na téměř celé město. A místní specialitky v kavárničkách a hospůdkách taky stojí za ochutnání.

Počtem obyvatel i rozlohou nevelká krajinka ve mě zanechala hluboký dojem národa, tak trochu zapomenutého, ale s hrdostí a snahou dokázat ostatním, že když jde o dobrou věc, dokáží mnoho. Nemám teď na mysli jen například program Skype, který pro telefonování a komunikaci používají miliony uživatelů, ale například i společný projekt na vyčištění lesů a luk od odpadků. Velmi inspirativní video je k vidění na YouTube zde nebo zde, na Vimeo pak zde.

Několik fotografií naleznete zde (Tallinn) a zde (Pärnu). Pokud přemýšlíte o výletu do pobaltských zemí, myslím, že stojí za to udělat do Estonska malou odbočku..

Baník pivčo!

Dostal jsem dnes upozornění od svého bratrance na článek na serveru aktualne.cz, ve kterém autorka popisuje novou marketingovou strategii pivovaru Ostravar získat k sobě další fotbalové přiznivce. Jméno polotmavého ležáku Bazal vybírali sami fanoušci a příznivci piva na webových stránkách, stejně tak i fanoušci na etiketě byli vybráni z obyvatel Ostravy během castingu.

Při čtení článku jsem se musel čas od času pousmát nebo shovívavě povzdechnout. “Baník Ostrava, za kterým se táhnou nejen nejdrsnější fotbaloví chuligáni, je tam pojem.” – kde tam? To jako tam daleko někde v Asii? Achjo.

Nemohl jsem se taky ubránit pocitu, že autorka si čas od času protiřečí. Věta “… jde o poměrně výjimečnou záležitost u nás i v zahraničí” je následována příkladem piva ze Seattlu a Českých Budějovic (chuť piva Pardál vznikla spoluprací s konzumenty). Autorka dále uvádí několik rozhovorů, kde zazní “… bude to asi dobrá reklama pro fotbalový klub i pivovar…”, ale přitom jiný respondent tvrdí, že “… na rozdíl od Pardálu půjde o lokální záležitost”.

Každopádně informace o dubnovém zahájení prodeje je taky zajímavá – pivo jsem testoval již před 2 týdny, důkaz je zde:

Free Image Hosting at www.ImageShack.us

Chuťově přijatelné polotmavé pivo, spíše sladší. Komentáře pod článkem přirovnaly nové pivo ke staršímu, ale nepříliš úspěšnému Strongu. Import do jiných měst v ČR možný v týdnu po Velikonocích 🙂

Istanbul

Před Vánoci jsem si udělal radost (a nejen sobě 🙂 a na pár dní zavítal do největšího tureckého města, jediného svého druhu, Istanbulu. Už při pohledu z okýnka letadla jsem dostával pocit, že toto místo bude směsicí všech představitelných kultur, lidí, potravin a zážitků..

Zajímavost první – letiště. Istanbul má dvě, Ataturk International (IST) a Sabiha Gokcem (SAW), jedno v Evropě a druhé v Asii. Jsou od sebe vzdálené asi 250 kilometrů, takže když se tu hrálo finále Ligy Mistrů, tak to fanoušci milánského AC měli “za rohem”, zatímco ti z Liverpoolu se trmáceli přes celé město. Prý to ve špičce trvá až 4 hodiny.

I když nejsem žádná celebrita, na výletech do zahraničí mají na mne místní obyvatelé nějak spadeno. V Londýně jsem chápal, že to asi bude ten tým FC Valencia, který přilétal 15 minut po nás a “překážel” u dopravníku se zavazadly; tady mi ty stovky lidí na letišti nevysvětlil nikdo. Ještě že jsem Markétě půjčil tu českou vlaječku, jinak bychom se tam asi hledali doteď.

Zajímavost druhá – geografie. Při vyslovení jména Istanbul se každému vybaví přímořské město, přístavy a lodi. V životě nikdy bych nečekal, že to město postavili v podstatě na strmé skále u vody, takže je to skutečně kamkoliv ve městě vždycky do kopce a proti větru (aneb Murphyho zákon cyklistiky a teda asi i turistiky). I proto je jedna linka metra označovaná jako “zubačka”.

Zajímavost třetí – místní doprava. Moderní nízkopodlažní tramvaje, zastávky s turnikety, metro, všechno supr. Ale ty autobusy.. Oceňuji, že mají napsánu trasu, po které jezdí. Jenže – kterým směrem jedou právě teď? No a druhá věc – skoro všechny jedou na Taksim (takový ÚAN nebo Florenc), na kterém jsou snad desítky zastávek. To mi zase připomnělo Rigu a místní “Centrala Stacija” náměstí (postavte se doprostřed, napočítáte asi 15 označníků s 5 různými jmény a babo raď).

Nejvtipnější mi stejně přišla historická tramvajová linka Taksim – Tünel s celkem až třemi zastávkami a vozem ze začátku 20. století. Celou trasu jsme prošli za 15 minut, nepřišel jsem na to, co lidi láká využít jejích služeb.

Zajímavost čtvrtá – islám a mešity. S muslimskou kulturou jsem přišel do styku poprvé a zaujala mě. Jednak z architektonického hlediska a jednak svou provázaností s každodenním životem. Imámovo svolávání z minaretů sice nahradily moderní reproduktory (prý kvůli synchronizaci, aby se všichni modlili ve stejný čas), ale přesto jsem cítil, že je to něco jiného, nového. Proto mě ani nepřekvapila nutnost zout se do jedné z mešit, přestože lilo jako z konve a i koberce uvnitř byly nasáklé vodou.

Počasí, no tak to se nevyvedlo. Za celou druhou polovinu roku 08 prý pršelo asi 15 dní – a já jsem trefil pět z nich. Aspoň mám výmluvu podívat se do Turecka znova, někdy až bude teplo a sucho 🙂 Navíc tam lítají SkyEurope z Bratislavy, tak to není až takový problém..

PS. Fotky na http://picasaweb.google.com/premysl.chodura

Latvian economic outlooks: not very good

After resignation of Latvian government last Thursday financial groups are not very confident about investing money into Latvian market, since large governmental cuts are mostly likely to be postponed.

Standard&Poor’s have decreased country ranking to ‘BB+/B’ and removes it from CreditWatch negative. Citation from their official release:

“We believe the necessary process of private sector deleveraging is likely to continue over several years, during which time real incomes will decline, testing Latvia’s commitment to both its exchange rate regime and its obligations under the EUR7.5 billion assistance program from the IMF, EU, and other official lenders. The adjustment is made more difficult as external demand for Latvia’s key exports continues to decline.”

Let’s hope that this situation will not go any worse..

14 za 13 – hodnocení / 14 in 13 – evaluation

Hm. Tak jsem si dal daleký cíl, který zůstal nesplněn. Projet republiku se mi sice podařilo, ale rozhodně jsem nenavštívil pamětihodnosti. To spíše obchodní centra 🙂

V Moravskoslezském kraji Těšín a Cieszyn, v kraji Vysočina hora Devět skal, v Praze vodní nádrž Hostivař a ve Středočeském kraji meandry Vltavy. Nic moc, zbytek republiky zůstal nedotčen.. Ale aspoň jsem si udělal výlet do Belgie, Velké Británie, Lotyšska a v posledních měsících Finsko, Turecko a Švédsko. Ponaučení – příště nevěřit na silná slova a raději krůček po krůčku 🙂

kázat vodu, pít víno

Přesně takhle se cítím. V Google Readeru mám nasbíráno okolo 30 linků na blogy svých přátel a kamarádů a téměř vždy posmutněle procházím celý seznam, ve kterém v kolonkách nových příspěvků svítí nuly.

V koutku duše si pak pomyslím, “že by taky mohli napsat něco zajímavého”. No a teď jsem jedním z nich, 3 měsíce ani řádka 🙂 Tak proto ten titulek.

Co jsem mezitím všechno stihl?

  • poprvé navštívit Finsko, Turecko a podruhé Švédsko; o cestách budou samostatné příspěvky
  • udělat si radost touhle hračkou,  zatím mě hodně baví 🙂
  • zastavit se na slovenské ambasádě a popít s českým a slovenským velvyslancem
  • na Vánoce se podívat domů a Silvestra oslavit v Praze, akorát psaní sáhodlouhé seminární práce přes Vánoční svátky byl vážně špatný nápad..
  • .. naštěstí to k něčemu bylo a na VŠE jsem složil poslední zkoušku, k titulu už chybí jen diplomka a státnice
  • ukončit i předměty v Lotyšsku, teď čekám na výsledky a na další Erasmus studenty z Česka, kteří přijedou na letní semestr
  • podílet se na několika vzdělávacích seminářích, i když se střídavými úspěchy
  • a spoustu dalších věcí ..

Každý den je něčím zvláštní a nezapomenutelný a určitě stojí za to o nich vyprávět. Tak se pochlubte 🙂