Jak jsem psal uz v minulem (anglickem) prispevku, je to zvlastni pocit vytahat vsechny veci ze skrini a supliku, naskladat je na postel a snazit se je vsechny nacpat do baglu a batohu. Ani tak nejde o ten pocit, ze to prece nemam sanci odvezt, ale spise o to, ze konci zase jedna kapitola. Na RK jsem stravil 16 mesicu a absolutne si nestezuju. Neni to moc, ale mel jsem sanci za tu dobu bydlet s nekolika velmi dobrymi lidmi, propotit nejedno tricko u pingpongoveho stolu nebo v posilce (ano, skutecne 🙂 a nebo taky jenom posedet dole v klubu u pivka.
Na pristi skolni rok jsem kolej nedostal, ostatne stejne bych ji nevyuzil. Aspon vim, ze po prijezdu si mam rovnou hledat bydleni, minimalne na zbyvajici dobu svych studii, a ne jen jako docasne utociste a “postel na prespani” jak jsem doted svoje bydleni na koleji vnimal (jediny rok, kdy jsem mel neco na zdi, byl ten rok na Jarove G, kdy jsem nemohl nechat Kyslikovy spartanske plakaty bez povsimnuti..).
A taky uz vim, ze muj pristi monitor bude LCD..