chodura.com

Nemůžu si pomoct. A zároveň chci pomoct..

V anglickém jazyce se objevuje několik slovíček, slovních spojení a obratů, které běžnému českému studentu činí problémy. Nějakou dobu jsem si je zapisoval do poznámek, hledal správná vysvětlení a příklady, na kterých by bylo možno zrádné jevy osvětlit a vnést do nich pořádek. První část se týká sloves.

Časování sloves a minulé časy

Rozebírat časování sloves v přítomném čase nehodlám, kámenem úrazu je čas minulý. Ten se tvoří pravidelně

kořen slovesa + -(e)d (learn, receive, translate, ..)

nebo nepravidelně. A tyto tvary se musíme naučit nazpaměť. Existuje několik obecnějších schémat, jak tvořit nepravidelné tvary, ale nikdy je nemůžeme použít se stoprocentní jistotou.

come – came – come (welcome, ..)

bring – brought – brought (teach-taught-taught, think, ..)

forget – forgot – forgotten (give-gave-given, hide-hid-hidden, write-wrote-written, ale pozor get-got-got!)
sing – sang – sung (swim, sink, ring, drink, hang, ..)

Nejpoužívanější slovesa pak mají tvary naprosto odlišné:

do – did – done
go – went – gone
see – saw – seen
be – was/were – been (min. čas: I was, you were, he was, we were, .. !)
have – had – had
feel – felt – felt
fall – fell – fallen.

K čemu je dobrý ten třetí tvar?

Příčestí trpné se používá pro tvorbu prostých časů předminulého, předpřítomného a předbudoucího, ale zejména pro tvorbu trpného rodu, tedy pasiva. Jak v češtině, tak v angličtině se trpný rod tvoří pomocí slovesa to be ve správném tvaru a příč. trpného, příkladem budiž rozdíl mezi oběma tvary slovesa to invite (pozvat).

aktivum: I invited my friends. – Pozval jsem své přátele.

pasivum: I was invited to a party. – Byl jsem pozván na večírek.

S tvorbou trpného rodu souvisí i obecně rozšířená chyba týkající se použití sloves to interest (zajímat někoho), to be interested (zajímat se o něco) a s nimi spojené přídavné jméno interesting (zajímavý).

This topic interests me. – Toto téma mě zajímá (vzbuzuje ve mě zájem).

I am interested in this topic. – Zajímám se o toto téma.

The topic is interesting for me. – Toto téma je pro mne zajímavé.

Perlička na závěr

Pro překlad předložky před existují v angličtině dvě možnosti, které je nutno striktně oddělovat.

význam časový: I arrived before 10 o’clock. – Přijel jsem před desátou hodinou.

význam místní, umístění: I arrived in front of the school. – Přijel jsem před školu.

Při jakékoli cestě do zahraničí většinou strávíme mnoho hodin a mnoho kilometrů v nejrůznějších dopravních prostředcích. Vzdálenosti jsou velké a cizí země ještě větší. Ale málokdy si člověk uvědomí, jak velká je ve skutečnosti naše republika, i když na všech mapách bude vypadat miniaturní a díky poměrně dobré silniční a železniční síti ji můžete rychlým strojem projet za chvíli.

Posuďte sami:

• 29.6. : Praha – Ostrava
• 30.6. : Ostrava – Český Těšín
• 1.7. : Český Těšín – Karviná – Ostrava – Praha
• 5.7. : Praha – Hlásná Třebáň
• 6.7. : Hlásná Třebáň – Praha – Doksy
• 7.7. : Doksy – Praha – Č. Budějovice – Brno – (Břeclav) – Zlín
• 8.7. : Zlín – (Otrokovice) – Olomouc – Přerov – Brno – Praha
• 20.7. : Praha – Ostrava
• 21.7. : Ostrava – Karviná – Český Těšín – Ostrava – Karviná – Ostrava
• 22.7. : Ostrava – Praha – Karlovy Vary – Praha
• 25.7. : Praha – Česká Lípa – Ústí nad Labem – Praha – Plzeň – Praha
• 26.7. : Praha – Přerov – Zlín
• 29.7. : Hranice (na Moravě) – Praha

Kilometry jsem zatím neměl chuť počítat, ale řekl bych, že to dá poměrně slušnou porci.. Ještě že je to pro letošní léto už nejspíše všechno, teď už budu jenom relaxovat..

Hlavní město mívá většinou mnoho různých (nejen) stavebních unikátů, které jinde v zemi nenaleznete. I když už jsou to stavby významné svými obyvateli, svým stářím nebo venkovním vzhledem, mnoho obyvatel jiných měst vzpomíná na první návštěvu jiného působivého místa. Podzemní dráhy.

Pražské metro se začalo stavět v roce 1966 původně jako podpovrchová tramvaj, plány byly ale změněny a od roku 1974 cestující přepravuje v pražských tunelech plnohodnotná podzemní doprava. V současnosti se můžete svézt některou ze tří linek a vystoupit na některé z 51 stanic. V příštím roce se objeví další tři stanice v severní části města. Toliko fakta.

Metro používám každý den, na cestě z bytu do práce nebo školy, a nemůžu říct, že bych si na něj za těch několik let zvykl. Působí na mne unaveným, ponurým a melancholickým dojmem, nedostatek slunečního svitu na sobě pozoruju velmi negativně. A koneckonců i na ostatních spolucestujících. Z nějakého zvláštního důvodu jsou na sebe lidi povětšinou více nepříjemní, méně ohleduplní a zřídkakdy uvidíte v našlapaném voze metra úsměv. A to nemluvím o pocitech, které člověk zažívá u zavřených dveřích po marném sprintu. Za rámeček bych leckdy nedal ani svá vlastní slova..

Snažím se proto využívat dopravních prostředků, které jezdí po povrchu a z jejichž oken můžete vidět více než černé zdi a elektrické kabely. Pravda, leckdy se cesta autobusem promění v boj řidiče proti výmolům na cestě a neúprosným hodinám, takže mám v ceně jak masáž sedacích svalů, tak trénink pro žaludek na týdenní výlet jachtou po moři. Ale to nic nemění na mých preferencích a semtam trávím čas (při čekání na metro) před velkou mapou pražské dopravy a snažím se hledat povrchová spojení mezi dvěma body na trasách, kde jsem doteď využíval pouze dráhu pod zemí.

Namátkou vybírám:

• 139: Na Beránku – Sídl. Lhotka – Kačerov – Želivského
• 188: Kavčí Hory – Pankrác – Strašnická – Sídl. Malešice – Želivského
• 136: Koleje Jižní město – Roztyly – Flora – Ohrada – Prosek – Sídl. Ďáblice
• a samozřejmě 177: Chodov – Opatov – Skalka – Nádr. Libeň – Prosek – Kobylisy – Poliklinika Mazurská

Jízdní doba se sice blíží hodině (leckdy ji spoje i překračují), ale to nic nemění na faktu, že fádní černé stěny a oranžové kabely za tyto spoje vyměním rád. Největší nevýhodu tak vidím v nebezpečí usnutí při jízdě, protože návrat může být někdy poměrně strastiplný. V metru vás na každé konečné stanici zkontroluje pracovník DP. Tedy pokud nepojedete směr Ládví..